Hausenblas: Největší překážky jsou v myšlení lidí. Zbytek je řada technických a legislativních detailů

Ústecký podnikatel v odvětví reklamního textilu, filantrop a vizionář. Zakladatel komunitní facebookové skupiny I love Ústí a iniciativy Podnikáme bez korupce. V současné době kromě jiných aktivit usiluje o změnu pohledu na budoucnost mobility. A právě jeho vize se stala hlavním témetem našeho rozhovoru.

1) Na čem nyní pracujete?

Aktuálně s kolegy vytváříme deset mobilních aplikací, které zcela změní způsob, jak se lidé přepravují z místa A do místa B. Tyto mobilní aplikace zoptimalizují přepravu a přinesou nové technologie do rukou lidí. První aplikace je liftago Taxi, která vám umožní objednat si taxíka kdekoli na světe ve svém mateřskem jazyce. Tyto aplikace přinesou masové zpřístupnění taxislužby a její rozvoj. Vice se dočtete na www.liftago.com/martin

2) Co vzbudilo Váš zájem o mobilitu a dopravní řešení?

Již mnoho let ze svého města pozoruji postupnou degradaci životního prostředí, a zejména pak pozvolné zhoršování životního prostoru ve městech. Můj podnikatelský duch vidí obrovské neefektivnosti v dopravě, které jsou z části způsobené lidskou pohodlností, ale také absencí vhledu a pochopení příčiny a následku. Mám dar vizí. Často mi chodí vnuknutí, která přinášejí řešení nejrůznějších dilemat. Jak sleduji rostoucí počet automobilů, zhoršující se životní prostředí a zvyšující se zácpy ve městech.

3) Proč si myslíte, že je třeba současnou mobilitu změnit? Proč je současná mobilita problém?

Zásadní potíž je v tom, že lidé potřebují mít jistotu, že se budou moci v potřebném čase přepravit z místa A do místa B. Jelikož není k dispozici funkční efektivní řešení, které by lidem tuto jistotu dalo, a na které se mohou spolehnout, tak si lidé tuto potřebu zajišťují sami. Vede to ke stavu, kdy si každý zajišťuje svůj vlastní přepravní prostředek. Jelikož však po většinu času takový stroj nepotřebuje, hromadí se množství nepotřebných strojů odložených ve společném prostoru v okolí místa, kde se pravě daný jedinec zdržuje. Důsledky jsou jasné. Není, kde zaparkovat. Vozidla za svůj dlouhý život najedou málo kilometrů. Prakticky se dočkají svého korálního a technického zastarání a jsou pak odložena. Znamená to tedy dlouhý inovační cyklus, strašlivé náklady na nákup nepotřebného množství strojů, vázané suroviny, zabraný prostor, nedostatek míst k parkování, staré technologie a spalovací motory, které již dávno mají být v muzeu, jsou stále v provozu.

Je třeba si také uvědomit, že člověk, který vloží několik let svého příjmu do nákupu přepravního prostředku, nakupuje obvykle stroj, který je dimenzován na jeho maximální představitelné požadavky, přičemž je limitován svými finančními možnostmi. Takový stroj se pak také z pochopitelných důvodů stává prapodivným artefaktem, ztělesňujícím výši příjmů jeho uživatele.

Jaká je za to daň? Auto za miliony pro 5 lidí včetně zavazadel je v 99% případů použito k ježdění po měste. Sedí v něm jeden člověk, a přitom dotyčné auto váži 1,5-2 tuny. Absurdní? Ano je to nesmysl po všech stránkách. V přírodě existují pravidla, která jsou svatá. Proto je příroda udržitelná. Jedno z nich je, že vždy příroda upravuje formu podle požadované funkce. Tedy, jedu sám ve městě? Mám jednomístné auto, které je dimenzované na maximální rychlost 60 km/h a váží 450 kg.

4) Měli bychom se tedy více soustředit na rozšíření a zefektivnění systému veřejné dopravy ve městech? Je to podle Vás možné řešení?

Myslím si, že systém veřejné dopravy je krokem spravným směrem, ale má svá závažná omezení. Tato plynou zejména z kolísající poptávky po dopravě, vozidla jedou buď přeplněná, a nebo prázdná. Dále omezení vznikají z důvodu nutnosti navrhnout pevné trasy jízdy a harmonogram. V takovém systému je obtížné se dostat z místa A do místa B rychle a efektivně. Zajímavý systém, který je bližší optimálnímu řešení, je systém používaný v Limě. Silnice tam tvoří síť čtverců. Soukromé taxi jezdí po severojižních a východozápadních silnicích tam a zpátky a stojí jedno peso. Neexistuje žadný harmonogram. Na každé křižovatce stojí lidé, kteří měří, jak dlouho před daným taxi jelo jiné taxi a tuto informaci dávají za úplatu řidičům. Výsledek je, že řidiči jezdí v intervalech, které jim zajistí plná auta, a současně lidé mohou nastoupit, či vystoupit kdekoli. Přeprava z jakéhokoli místa kamkoli je tedy kombinací jednoho, či dvou dopravních prostředků. Počet aut kolísá podle poptávky a nabídky. Cena je velmi nízká z důvodu vysoké utilizace přepravních prostředků.

Každopádně hromadná doprava je v dnešním paradigmatu přemýšlení jedinou cestou, jak zajistit, aby doprava ve městech nezkolabovala. Spíše si však myslím, že lidé jí jezdí z donucení, ne že by ji preferovali. Tudíž bude vždy město ucpané a městská doprava vyřeší veškerou přepravní kapacitu, která je nutná nad tuto mez.

5) Jakým způsobem by se dala dnešní mobilita změnit? Změna ekonomického paradigmatu - od vlastnictví ke strategickému přístupu. O čem je nová vize mobility?

Nová vize mobility přináší posun paradigmatu v několika aspektech. Některé dílčí změny již vidíme v konceptu sdílení kol, nebo aut (tzv. car- nebo bike-sharing), které jsou velmi úspěšné v některých městech. Stále u nich však platí jiné omezení, a tím je tzv. poslední míle. Musíte si pro auto dojít tam, kde je zaparkováno. To naráží na lidskou lenost.

Popíšu to takto. Představte si, že existuje systém, kdy kdykoli potřebujete někam odvést, máte k dispozici připravený dopravní prostředek, který je přizpůsobený vaší momentalní potřebě, jede na elektřinu, je tichý, kompaktní, nedochází k dopravním nehodám a zácpám, nemusíte ho koupit na celou dobu života, ale jen najmout na okamžik, kdy jej používáte. Cena jednoho kilometru je jen 1/6 ceny, kterou platíte dnes. To je koncept nové mobilty.

Jak to funguje? Potřebujeme několik změn. Musíme upřít veškerou pozornost na vývoj autonomních vozidel, tedy vozidel, která se pohybují sama. Dnes je jim věnována okrajová pozornost v médiích, a spíše vzbuzují opatrný zájem a obavy. Jakmile vývoj vozidel dosáhne stavu, kdy mohou jít na trh, vznikne skupina poskytovatelů mobility. Tyto firmy budou mít miliony takových aut ve vlastnictví a budou je poskytovat na trhu k dispozici ke krátkodobému pronájmu. Vy si jednoduše objednáte vozítko dle svých potřeb a ono k vám přijede, naloží vás, odveze kam potřebujete a vy zaplatíte jen za čas a vzdálenost, kterou jste ujeli. Za pár minut vozítko nabere zase jiného pasažéra na jinou trasu.

Dále vzniknou firmy, které se budou specializovat na servis, úklid, a dobíjení vozidel, včetně jejich uskladnění. Tyto firmy budou poskytovat své služby právě operátorům mobility, kterých bude na trhu velké množství. Vznikne volná konkurence a široká nabídka typů aut, včetně úrovně jejich vybavení a parametrů. Člověk tak začne vyjadřovat svůj status úrovní pronajatého vozu, nikoli svého vlastního. Z důvodu vysoké utilizace sdíleného prostředku se dramaticky zkrátí doba, po kterou bude vozidlo na trhu. Jejich životnost klesne na jeden až dva roky. Vozidla již budou komponována tak, aby mohla byt snadno recyklována. V důsledku více a více lidí bude prodávat své vlastní auto a spolehne se raději na tento nový druh mobility. Stará auta doslouží v okrajových oblastech a nová autonomní auta postupně přeberou jejich funkci.

V důsledku se města vyprázdní od zaparkovaných aut, jelikož jedno autonomní auto zastane práci cca 8 stávajících aut. Kapacita baterií autonomních elektromobilů bude tak velká, že začnou hrát zásadní roli ve stabilizaci sítě elektrické energie formou řízeného nabíjení v době přebytku elektrické energie. To umožní zásadní zapojení udržitelných zdrojů energie do energetického mixu. Tím, že odpadnou zaparkovaná auta ve městech se dramaticky zvýší jejich propustnost, dnes totiž auta zabírají jeden až dva jízdní pruhy. Další zvýšení propustnosti měst vznikne tím, že auta budou v 80% jednomístná.

Důsledky? Žádné zácpy, žádné nehody, žádné emise, žádný hluk. Není to dostatečný důvod proč by svět měl obrátit pozornost k autonomním vozidlům?

6) Dnes existuje velké množství technologických řešení, jejichž aplikace je realistická ale přesto tak nečiníme. Určitě jste se sám setkal s názorem, že něco takového jako je nová vize mobility je pouze utopická vize. Jakými argumenty takové názory vyvracíte?

Zásadní pro změnu bude to, ze použití kompaktního vozítka, které jede na elektřinu a je sdíleno mnoha lidmi je dramaticky levnější, než dnešní individualizovaná přeprava. Podle našich propočtů budou náklady TCO (Total cost of ownership - pozn.redakce) na úrovni jedné šestiny současných nákladu. Zeptejte se lidí ve městě, zda jim bude vadit to, že se již nebudou muset starat o placení leasingu, údržbu, hledání místa na parkování, opravy, pojištění, strach z havárií, ale také hluk, emise, a zda jim bude chybět město zacpané auty.

Já jsem si jist, že zde klady, jak ekonomické, tak i ty ostatní, jsou tak zásadní, že se tu čeká jen na to, kdo do toho půjde první. Firmy to již pochopily! Mě ta vize napadla už před devíti lety. Tehdy to byla utopie, dnes? Stačí zadat do google autonomní vozidla a vyhledáte si obrovské množství obsahu. V současnosti se však chybně pozornost upíná na technické detaily řešení, místo toho, aby se lidem vysvětlilo, co jim to přinese. Já se soustředím na přínosy vytvoření poptávky. Technické řešení už přinese trh.

7) Jaký je podle Vás časový rámec pro realizaci nové vize mobility?

Nyní cítím, že první komerčně dostupné modely vzniknou do 5 let. Masivní rozšíření ve městech cca do 10 let.

8) Jak začít? Co by mělo být naším prvním krokem? Jaké překážky je třeba překonat?

Nyní je třeba popularizovat tuto vizi, sdělit ji lidem. Zatím žijeme orámování světem, na který jsme z minulosti zvyklí, nevidíme jiná řešení, a tak jej přijímáme se všemi důsledky. Je třeba otevřít lidem oči. Mezi lidmi jsou podnikatele. Těm rychle dojde, co udělat, aby z této příležitosti mohli profitovat.

Největší překážky jsou v myšlení lidí, ve lpění na starém paradigmatu. Zbytek je řada technických a legislativních detailů.

Newsletter



Najdete nás na Facebooku

 

Kalendář akcí

Žádné události k zobrazení