Doprava a znečištění ovzduší v MS kraji

Mmskraj resizeoravskoslezský kraj je dlouhodobě sužován špatnou kvalitou ovzduší, která je obzvláště znepokojující během podzimních a zimních měsíců v době defoliace, tj. odlistnění stromů. Celá oblast patří mezi nejvíce urbanizované oblasti střední Evropy, zároveň je ale silně industrializována. Kombinace těchto dvou faktorů a dlouhodobá expanze jak městských sídel, tak průmuslové aktivity postupně snížila kvalitu životního prostředí. Svou část vine nese i několik dekád rostoucí poptávky po automobilech a bezbřehá závislost na spalovacích motorech osobních a nákladních automobilů. Silniční doprava se tak stává v kombinaci s velmi hustou silničního sítí MS kraje jedním z hlavních zdrojů zdraví škodlivých emisí. O kvalitě ovzduší a možných strategiích pro jeho zlepšení jsme si povídali s Markétou Ubíkovou, ředitelkou obecně prospěšné společnosti Čisté nebe.

1) Minulý podzim a zima znamenaly pro obyvatele České republiky značné zdravotní riziko vzhledem k tomu, že doporučené limity pro znečištění ovzduší byly splněny pouze výjimečně. Tradičně nejhorší je situace v Moravskoslezském kraji. Jak vnímáte současnou situaci v MS kraji? Očekáváte, že se situace z minulého roku bude opakovat i letos nebo, že se dokonce stane určitým trendem?

Bohužel situace v Moravskoslezském kraji čím dál tím víc stejná. Z pohledu jemných prachových částic (PM10 a PM2,5) je situace stabilně špatná tzn. jsou opakovaně překračovány roční imisní limity. Z pohledu rakovinotvorného benzo(a)pyrenu se situace dokonce zhoršuje, což má bohužel nemalý dopad na zdraví obyvatel kraje. Nadcházející podzim a zimu bohužel nemůžeme čekat nějaké výraznější zlepšení, i když bychom si ho samozřejmě velmi přáli. Pozn. Přikládám graf: Trendy ročních charakteristik PM10, PM2,5 a benzo(a)pyrenu v aglomeracích, 1996–2012 (http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/groc/gr12cz/kap241.html)

graf

 

2) Odborná zpráva Státního zdravotního ústavu o dopadech znečištění ovzduší na zdraví obyvatel v roce 2012 konstatuje, že hlavní příčinou znečištění ovzduší prachem ve městech je automobilová doprava, zatímco v některých lokalitách je to průmyslová zátěž. Máte k dispozici aktuální emisní hodnoty znečištění jednotlivých sektorů ekonomiky, jimiž přispívají ke znečištění ovzduší v MS kraji?  

Podle údajů z roku 2010 velké zdroje (REZZO 1 a REZZO2) tvořily 50% emisí tuhých znečišťujících látek Moravskoslezského kraje, doprava tvoří něco málo přes 30% emisí kraje. http://www.cistenebe.cz/aktuality/fejetony/228-emisni-bilance-2010-moravskoslezsky-kraj Co se týče sektorů ekonomiky, tak tyto data máme pro území města Ostravy. Hlavními zdroji znečištění jsou koksovny, ocelárny a teplárny, které tvoří přes 80% emisí poletavého prachu. 

3) Nedávno jste se účastnila zajímavé debaty na téma rozvoje regionu (Čtvrtá Masarykova debata, 26.8.), kde byl těžký průmysl označen jako „zcela nezbytný“ pro rozvoj ostravského regionu. Naťukl se tím problém bezmezného ekonomického růstu, jehož pokles nebo stagnace vede k úbytku pracovních míst a zhoršení sociální situace. Na druhou stranu ekonomický růst s sebou nese nespočet negativních externalit jako je drancování přírodních zdrojů a znečištění a dříve nebo později musí dosáhnout limitu. Existuje vůbec možnost dosáhnout určitého souladu?

Podle mě se je naší povinností snažit se o soulad. Rozvoj pokud má být udržitelný by měl rozvíjet všechny tři aspekty  - ekonomický, sociální a environmentální. Když rozvíjíme jednu oblast na úkor ostatních oblastí, nemůže to v dlouhodobém horizontu fungovat. Myslím, že současná situace v Moravskoslezském kraji je důsledkem neudržitelného rozvoje. Těžký průmysl jako hlavní znečišťovatel ovlivňuje zdraví obyvatel kraje, což bude mít dalekosáhlé důsledky v budoucnosti. Navíc dominance těžkého průmyslu ovlivňuje i sociální strukturu kraje. V Moravskoslezském kraji je proto nezbytně nutné začít narovnávat tento nevyvážený stav a snažit se o soulad všech tří oblastí.

4) Co je podle Vás zapotřebí k tomu, aby se kvalita ovzduší v MS kraji výrazně zlepšila?

Předně by měly stávající průmyslové podniky používat při výrově tzv. BAT (nejlepší dostupná technika), což se v současné době neděje. Zároveň by u průmyslových podniků na území města mělo být kontrolováno dodržování integrovaných povolení a případně by měla být tato integrovaná povolení revidována a zpřísněna. Mělo by dojít k výměně kotlů v rodinných domech za kotle s nižšími emisemi. Stejně tak by měla existovat možnost kontroly lokálních topenišť tzn. čím lidé v kotli topí. Významným zdrojem znečištění je také doprava. Měla by být podporována veřejná doprava, cyklistická a pěší doprava a tranzitní doprava by měla být svedena mimo nejvíce obydlené části měst.

5) Jak může ke zlepšení kvality ovzduší přispět využití dopravních alternativ (elektromobilita, CNG, dopravní systémy sdílení, cyklodoprava, vyšší využití hromadné dopravy, atd.) namísto konvenční dopravy (tj. doprava poháněná spalovacím motorem za použití fosilních paliv)?

Ve smogové sezóně pomůže jakékoli omezení emisí z dopravy. Rozhodně by pomohlo zkvalitnění veřejné meziměstské dopravy. V Moravskoslezském kraji existuje velká skupina lidí, kteří dojíždějí do práce či školy mimo své bydliště. Navýšení čestnosti spojů, navázání na městkou hromadnou dopravu a zvýšení komfortu by určitě namotivovalo lidi k tomu, aby nechali auto, jehož provoz je navíc velmi nákladný, doma a využili hromadnou dopravu. Bohužel mám podezření, že naopak lidé ve smogovém období využívají ještě více automobilovou dopravu. Jednak z důvodu povětrnostních podmínek (lidem se nechce do zimy), ale také z toho důvodu, že chtějí dýchat smog venku co nejkratší dobu. Bohužel tímto chováním přispívají ke zhoršení smogové situace. Já a moje rodina žijeme bez auta. Rozhodli jsme se o naší zkušenosti psát blog http://carfreerodina.blogspot.cz/, který má ambici motivovat další mladé rodiny k životu bez auta.  

Newsletter



Najdete nás na Facebooku

 

Kalendář akcí

Žádné události k zobrazení